ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 2020 (102) 1

Laická jazykověda

FOLK LINGUISTICS

 

Lucie Saicová Římalová

 

 FULL TEXT   

 ABSTRACT (en)

So-called folk linguistics, i.e. folk beliefs concerning language, may be a valuable source of information for various linguistic fields and for practical applications, e.g. in teaching practice. The author presents an analysis of folk linguistics as it can be reconstructed from Internet discussions by Czechspeaking women (especially mothers). The results show that the folk theory of language and its use is quite complex, with multiple connections to a scientific theory of language (probably acquired through school education) and with important evaluative features (including e.g. folk theories of correctness and errors). The author proposes a new Czech term (laická jazykověda) and suggests that the theory should be seen as dynamic (e.g. changing over time and during speakers’ lives) and structured (e.g. consisting of a centre and peripheries and containing several “layers” of shared sub-theories).

 KEYWORDS (en)

Czech language; folk linguistics; folk theory; Internet discussion; language

 KLÍČOVÁ SLOVA (cs)

český jazyk; internetová diskuse; jazyk; laická jazykověda; laická teorie

 DOI

https://doi.org/10.14712/23366591.2020.1.2

 REFERENCES

Albury, N. J. (2017a): How folk linguistic methods can support critical sociolinguistics. Lingua, 199, s. 36–49.

Albury, N. J. (2017b): The power of folk linguistic knowledge in language policy. Langauge Policy, 16, s. 209–228.

Bedřichová, Z. — Šormová, K. (2013): Jazyková gramotnost romských žáků základních škol praktických v psaném projevu. Studie z aplikované lingvistiky, 4, č. 2, s. 38–56.

Beneš, M. — Prošek, M. — Smejkalová, K. — Štěpánová, V. (2017): Interaction between language users and a language consulting centre: Challenges for language management theory and research. In: L. Fairbrother — J. Nekvapil — M. Sloboda (eds.), The language management approach. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 119–140.

Bijvoet, E. — Fraurud, K. (2016): Whatʼs the target? A folk linguistic study of young Stockholmersʼ constructions of linguistic norm and variation. Language awareness, 25, č. 1–2, s. 17–39.

Čmejrková, S. (2019/1992): Jazykové vědomí a jazyková kultura (zamyšlení nad tzv. lidovým jazykozpytem). In: J. Hoffmannová — P. Kaderka (eds.), Jazyk a dialog. Výbor z textů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 18–30.

Daneš, F. (2009/1977): K dvěma základním otázkám kodifikace. In: F. Daneš, Kultura
a struktura českého jazyka. Praha: Karolinum, s. 72–82.

Dovalil, V. (2016): Jazykový standard. In: P. Karlík — M. Nekula — J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 766–769.

Grepl, M. (2011/1991–1992): Co děláme, když mluvíme 1–12. In: M. Grepl, Jak dál v syntaxi. Brno: Host, s. 61–106.

Hausenblas, K. (2003/1981): Devět pověr o jazyce. In: K. Hausenblas, Miscelanea. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, s. 32–36.

Hošková, B. — Šmídová, B. (2005): Vadí, nevadí. Čeština doma a ve světě, 13, č. 3–4, s. 112–117.

Kliuchnikova, P. (2015): Language attitudes and „folk linguistics“ of Russian-speaking migrants in the UK. Russian journal of communication, 7, č. 2, s. 179–192.

Maćkiewicz, J. (2008): Jak mówimy o mówieniu, czyli językowy model komunikacji werbalnej. Język a kultura, 20, s. 211–223.

Machek, V. (1947): Výklady slov. Kocanda. Naše řeč, 31, č. 5–6, s. 87–98.

Mžourková, H. (2006): Postoje k pravopisu v diskusích na internetu. Čeština doma a ve světě, 14, č. 1–4, s. 126–132.

Nebeská, I. (2016): Jazyková správnost. In: P. Karlík — M. Nekula — J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 745–746.

Niedzielski, N. A. — Preston, D. R. (2003): Folk linguistics. Berlin — New York: Mouton de Gruyter.

Niedzielski, N. — Preston, D. R. (2009): Folk pragmatics. In: G. Senft — J.-O. Östman — J. Verschveren (eds.), Culture and language. Amsterdam — Philadelphia: John Benjamins, s. 146–155.

Pálinkás, I. (2014): Blending and folk theory in an explanation of irony. Review of cognitive linguistics, 12, č. 1, s. 64–98.

Rejzek, J. (2009): Lidová etymologie. Praha: Karolinum.

Saicová Římalová, L. (2019): Naivní teorie osvojování jazyka v komunikaci česky hovořících matek. In: J. Klincková (ed.), Komunikácia v odborných reflexiách. Banská Bystrica: Belianum, s. 501– 511.

Sedláková, M. (2004): Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha: Grada. Slančová, D. (1999): Reč autority a lásky. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity.

Smejkalová, K. (2005): O názorech na variantnost v jazyce. Čeština doma a ve světě, 13, č. 3–4, s. 106–111.

Stegu, M. — Preston, D. R. — Wilton, A. — Finkbeiner, C. (2018): Panel discussion: language awareness vs. Folk linguistics vs. Applied linguistics. Language awareness, 27, č. 1–2, s. 186–196.

Stich, A. (2004/1990): Ať žije český furor orthographicus. In: A. Stich, Jazykověda — věc veřejná. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 11–19.

Šebesta, K. a kol. (2017): Vyučování cizího jazyka. Terminologický slovník. Praha: Filozofická
fakulta Univerzity Karlovy.

Vaňková, I. (2007): Nádoba plná řeči. Praha: Karolinum.

Vaňková, I. — Nebeská, I. — Saicová Římalová, L. — Šlédrová, J. (2005): Co na srdci, to na jazyku. Praha: Karolinum.