2022.1.4

>ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 2022 (104) 1

K jednomu typu vyjadřování souhlasu v dialogu

ONE TYPE OF CONSENT IN DIALOGUE

Marie Kopřivová

 

 FULL TEXT   

 ABSTRACT (en)

The article focuses on the use of two common collocations in contemporary informal Czech conversations: to je pravda (it is true) and to je fakt (it is a fact). It examines these collocations from a frequency perspective, testing their fixedness and variation in usage among different groups of speakers. It also looks at the different functions of the noun lemmas underlying these collocations. The analysis shows that these collocations are mostly used by younger speakers (up to 35 years) and that they are established collocations, with a specific function in dialogue. These collocations also serve to maintain the positive face of both speakers in reconciling their attitudes towards each other. At the same time, there has been a significant increase in the use of the word fakt as a discourse marker and this may lead to a decline in the use of the collocation to je fakt in dialogue, even though it is more informal, as is reflected in its frequently reduced pronunciation.

 KEYWORDS (cz)

kolokace, frazém, souhlas, mluvený jazyk, korpusy mluvené češtiny

 KEYWORDS (en)

collocation, phraseme, consent, spoken language, Czech spoken corpora

 DOI

https://doi.org/10.14712/23366591.2022.1.4

 REFERENCES

Adamovičová, A. (2018): Partikule v mluveném jazyce. Disertační práce. Praha: FF UK.

Aijmer, K. (2002): English Discourse Particles. Evidence from a Corpus. Amsterdam/ Philadelphia: John Benjamins.

Austin, J. L. (2000): Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia.

Bladas, O. (2012): Conversational routines, formulaic language and subjectification. Journal of Pragmatics, 44, s. 929–957.

Brett, D. — Pinna, A. (2015): Patterns, Fixedness and Variability: Using PoS-grams to Find Phraseologies in the Language of Travel Journalism. Procedia — Social and Behavioral Sciences, 198, s. 52–57.

Clancy, B., (2015): Investigating Intimate Discourse: Exploring the spoken interaction of families, couples and friends. London: Routlege.

Coulmas, F. (1981): Conversational Routine. Explorations in Standardized Communication Situations and Prepatterned Speech. The Hague: Mouton.

Cvrček, V. (2017): ZIPFOVY ZÁKONY. In: P. Karlík — M. Nekula — J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZIPFOVY ZÁKONY.

Čermák, F. (2007): Frazeologie a idiomatika česká a obecná. Praha: Karolinum.

Čermák, F. — Holub, J. — Blatná, R. — Kopřivová, M. (2009): Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Praha: Leda.

Čermák, F. — Kopřivová, M. (2016): Idioms in Spoken corpus. A Sample of Czech data. Computerised and Corpus-based Approaches to Phraseology: Monolingual and Miltilingual Perspectives, Geneva: Editions Tradulex, s. 251–261.

Čermáková A. — Jílková, L. — Komrsková, Z. — Kopřivová, M. — Poukarová, P. (2019): Diskurzní markery. In: J. Hoffmannová — J. Homoláč — L. Mrázková (eds.), Syntax mluvené češtiny. Praha: Academia, s. 244–351.

Fraser, B. (1999): What are discourse markers? Journal of Pragmatics, 31, 7, s. 931–952.

Grepl, M. (2017): PERMISIVNÍ A KONCESIVNÍ VÝPOVĚĎ. In: P. Karlík — M. Nekula — J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. https://www.czechency. org/slovnik/PERMISIVNÍ A KONCESIVNÍ VÝPOVĚĎ

Grepl, M. (1997): K problematice klasifikace ilokučních aktů I. SPFFBU. A 45. Brno, s. 55–62.

Havlík, M. (2017): PŘEKRYVY REPLIK. In: P. Karlík — M. Nekula — J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. https://www.czechency.org/slovnik/ PŘEKRYVY REPLIK

Hirschová, M. (2013): Pragmatika v češtině. Praha: Karolinum. Hirschová, M — Svobodová, J. (2014): Komunikační strategie v jednom typu mediálního diskurzu. Televizní talk show. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Hoffmannová, J. — Zeman, J. (2017): Výzkum syntaxe mluvené češtiny: inventarizace problémů. Slovo a slovesnost, 78, s. 45–66.

Imo, W. (2013): Sprache in Interaktion. Analysenmethoden und Untersuchungsfelder. Berlin — New York: de Gruyter.

Klégr, A. (2016): Lexikální kolokace: základní přehled o vývoji pojetí. Časopis pro moderní filologii, 98, 1, s. 95–103.

Klimešová, P. — Komrsková, Z. — Kopřivová, M. — Lukeš, D. (2015): Slovo to v mluvených korpusech ČNK, jeho prefixace a reduplikace. Časopis pro moderní filologii, 97, 1, s. 21–30.

Komrsková, Z. — Kopřivová, M. — Lukeš, D. — Poukarová, P. — Goláňová, H. (2017): New Spoken Corpora of Czech: ORTOFON and DIALEKT. Jazykovedný časopis, 68, 2, s. 219–228.

Kopřivová, M. — Laubeová, Z. — Lukeš, D. (2021): Designing a corpus of Czech monologues: ORATOR v2. Jazykovedný časopis, 72, 2, s. 520–530.

Kopřivová, M. (2022): Between phraseology and conversational routines (on the example
of spoken Czech corpora) In: C. M. Blanco (eds.), Productive Patterns in Phraseology and Construction Grammar. A Multilingual Approach. Series Formelhafte Sprache / Formulaic Language, 4. Berlin: De Gruyter, s. 53–78.

Leech, G. (1983): Principles of Pragmatics. London and New York: Longman.

Nekula, M. (1995): Částice. In: P. Karlík — M. Nekula — Z. Rusínová, Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 358–367.

Schegloff, E. A. (1982): Discourse as an interactional achievement: Some uses of “uh huh” and other things that come between sentences. In: D. Tannen (ed.), Georgetown University roundtable on language and linguistics. Washington, D. C.: Georgetown University Press, s. 71–93.

Searle, J. (1969): Speech Acts: An essay in the Philosophy of Language. Cambridge: Cambridge University Press.

Táborský, J. (2010): Částice In: V. Cvrček et al.: Mluvnice současné češtiny, Praha: Karolinum, s. 295–298.

Walkinshaw, I. (2015): Agreement and Disagreement. In: The International Encyclopedia of Language and Social Interaction. Chichester: John Wiley & Sons.

Wunderlich D. (1976): Studies on speech act theory. Frankfurt am Main: Suhrkamp.

Yau-ni Wan, J. (2018): Functions of Frequently Used Back Channels in a Corpus of Intercultural Conversations between Hong Kong Chinese (HKC) and native English Speakers (NES). Journal of Intercultural Communication, 46, March 2018.

 Corpuses

Čermák, F. — Adamovičová, A. — Pešička, J.: PMK (Pražský mluvený korpus): přepisy nahrávek pražské mluvy z 90. let 20. století. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2001. Dostupný z WWW: http://www. korpus.cz

Kopřivová, M. — Laubeová, Z. — Lukeš, D. — Poukarová, P.: ORATOR v2: Korpus monologů. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2020 dostupný z: https://www. korpus.cz

Kopřivová, M. — Laubeová, Z. — Lukeš, D. — Poukarová, P. — Škarpová, M.: ORTOFON v2: Korpus neformální mluvené češtiny s víceúrovňovým přepisem. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2020. Dostupný z WWW: http://www.korpus.cz

Kopřivová, M. — Lukeš, D. — Komrsková, Z. — Poukarová, P. — Waclawičová, M. — Benešová, L. — Křen, M.: ORAL: korpus neformální mluvené češtiny, verze 1 z 2. 6. 2017. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2017. Dostupný z WWW: http://www. korpus.cz

Křen, M. — Cvrček, V. — Henyš, J. — Hnátková, M. — Jelínek, T. — Kocek, J. — Kováříková, D. — Křivan, J. — Milička, J. — Petkevič, V. — Procházka, P. — Skoumalová, H. — Šindlerová, J. — Škrabal, M.: SYN2020: reprezentativní korpus psané češtiny. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2020. Dostupný z WWW: http://www.korpus.cz

Úvod > 2022.1.4