>ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 2025 (107) 2
The Use of the Semicolon in Spanish and Czech and its Frequency in Original and Translated Texts
ABSTRACT (en)
The article discusses the use of the semicolon in Czech and Spanish. Firstly, specialised literature on the use of the semicolon was reviewed for both languages; in Czech sources this punctuation mark is covered to a lesser extent than in Spanish; each language has its special usage.
The analysis proper focuses on representation of the semicolon in Czech and Spanish corpora; we observed a) frequency of use in general corpora, b) frequency in translated vs. non-translated texts (from Spanish to Czech). Subsequently, 15 selected works of fiction were examined in more detail.
The results reveal that the semicolon, in general, is more commonly used in Spanish than in Czech. In Czech translations of Spanish fiction, use of the semicolon is over three times more frequent than in the reference corpus. There are also author and translator-specific treatments of the semicolon.
KEYWORDS (cz)
středník, překlad, korpusy, čeština, španělština
KEYWORDS (en)
semicolon, translation, corpora, Czech, Spanish
DOI
https://doi.org/10.14712/23366591.2025.2.5
LITERATURE
Adam, R. (2008). Matná světla na periférii české interpunkce. Bohemistyka, 8, s. 339–353.
Alarcos Llorach, E. (2000). Gramática de la lengua española. Madrid: Espasa.
Baker, M. (1993). Corpus linguistics and translation studies: implications and applications. In: M. Baker, — G. Francis — E. Tognini-Bonelli (eds.), Text and Technology. Philadelphia/Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, s. 233–50.
Baker, M. (1996). Corpus-based Translation Studies: The Challenges that Lie Ahead. In: H. Somers (ed.), Terminology, LSP and Translation: Studies in Language Engineering in Honour of Juan C. Sager. Amsterdam, John Benjamins Publishing Company, s. 175–188.
Bosque, I. — Demonte, V. (1999). Gramática descriptiva de la lengua española. Madrid: Espasa.
Crystal, D. (2013). The Internet: Changing the Language? In: Ch@nge: 19 Key Essays on How the Internet Is Changing Our Lives. Madrid: BBVA. Dostupný na https:// www.bbvaopenmind.com/wp-content/ uploads/2014/03/BBVA-OpenMind-The-Internet-Changing-the-Language-David-Crystal.pdf.pdf (cit. 16. 5. 2024).
Čmejrková, S. — Daneš, F. — Světlá, J. (1999). Jak napsat odborný text. Praha: Leda.
Flamenco García, L. (1999). Las construcciones concesivas y adversativas. In: I. Bosque. — V. Demonte (eds.), Gramática descriptiva de la lengua española. Madrid: Espasa, s. 3805–3878.
Funes, A. (2021). El significado que hay detrás del tatuaje de punto y coma. El español. Dostupný na https://www.elespanol.com/ curiosidades/significado/significado-detras-tatuaje-punto-coma/496200755_0.amp.html (cit. 20. 5. 2024).
Gazdíková, V. (2020). Interpunkce expres. Brno: Edika.
Chlumská, L. (2014). Není korpus jako korpus: Korpusy v kontrastivní lingvistice a translatologii. Časopis pro moderní filologii, 96, 2, s. 221–232.
Chlumská, L. (2017). Překladová čeština a její charakteristiky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Internetová jazyková příručka [online] (2008–2024). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupný na https://prirucka.ujc.cas. cz/ (cit. 19. 5. 2024).
Gómez Torrego, L. (1998). Gramática didáctica del español. Madrid: SM.
Knollová, E. (2011). Dvojtečka: česko-francouzské srovnání jejího užití a role v překladech. In: F. Čermák et al. (eds.), Korpusová lingvistika Praha 2011 1: InterCorp. Praha: Lidové noviny, s. 342–360.
Kočička, P. — Blažek, F. (2004). Praktická typografie. 2. vydání. Brno: Computer Press.
Kovacci, O. (1999). El adverbio. In: I. Bosque. — V. Demonte (eds.), Gramática descriptiva de la lengua española. Madrid: Espasa, s. 705–786.
Lingea (2024). Pravidla českého pravopisu. Dostupný na https://www.nechybujte.cz/ pravidla-ceskeho-pravopisu (cit. 19. 5. 2024).
Marín, C. (2022): Punto y coma, el emotivo relato de una psicóloga con depresión, Barcelona: Alienta Editorial.
Martínez de Sousa, J. (2014). Ortografía y ortotipografía del español actual. OOTEA 3. Gijón: Trea.
Nádvorníková, O. — Šotolová, J. (2016). Za hranice věty: analýza změn v segmentaci na věty v překladových textech na základě francouzsko-českého paralelního korpusu. In: A. Čermáková — L. Chlumská — M. Malá (eds.), Jazykové paralely. Praha: Lidové noviny, s. 188–234.
Pravidla českého pravopisu. 3. vydání. Brno: Edika, 2021.
RAE (1974). Esbozo de una nueva gramatica de la lengua española. Madrid: Espasa-Calpe.
RAE (2018). Libro de estilo de la lengua española según la norma panhispánica. Madrid: Edelsa.
RAE [@RAEinforma]. (2021, 14. ledna). En una enumeración de cifras sin decimales [Tweet]. X. Dostupný na https://x.com/RAEinforma/ status/1349681667955429376?lang=es (cit. 13. 5. 2024).
RAE (2023). Diccionario de la lengua española. Dostupný na https://dle.rae.es/ (cit. 15. 5. 2024).
RAE — ASALE (2023). Diccionario panhispánico de dudas (DPD), 2. vydání. Dostupný na https://www.rae.es/dpd/punto y coma (cit. 17. 5. 2024).
RAE — ASALE (2010). Ortografía de la lengua española. Madrid: Edelsa.
RAE — ASALE (2013). El buen uso del español. Madrid: Edelsa.
Rodríguez Castro, M. (2011). Translationese and punctuation: An empirical study of translated and non-translated international newspaper articles (English and Spanish). Translation and Interpreting Studies, 6, 1, s. 40–61.
Sedláček, M. (1986). K základním otázkám interpunkce v češtině. Naše řeč, 69, 3, s. 121–132.
Schmidt, R. W. (1990). The Role of Consciousness in Second Language Learning. Applied Linguistics, 11, 2, s. 129–158.
Sun, K. — Wang, R. (2018). Frequency distributions of punctuation marks in English. English Today, s. 1–13.
Svobodová, J. (2015). Průvodce českou interpunkcí. 3. upravené vydání. Opava: Vade Mecum Bohemiae.
Valentíková, S. (2016). Italská a česká interpunkce v kontrastivním pohledu [diplomová práce]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Watson, C. (2019). Semicolon: the past, present, and future of a misunderstood mark. New York: Ecco.
Weinreich, U. (1979). Languages in Contact. 9. vydání. The Hague: Mouton Publishers.
Zhang, Y. — Liu, J. (2009). Subtitle Translation Strategies as a Reflection of Technical Limitations: a Case Study of Ang Lee’s Films. Asian Social Science, 5, 1, s. 113–118.
CORPORA
Benko, V. (2015a). Araneum Bohemicum Maius, verze 15.04. Ústav Českého národního korpusu FF UK: Praha. Dostupný na http://www. korpus.cz.
Benko, V. (2015b). Araneum Hispanicum Maius, verze 15.04. Ústav Českého národního korpusu FF UK: Praha. Dostupný na http://www. korpus.cz.
Čermák, P. — Vavřín, M. — Zasina, A. J. (2023). Korpus InterCorp — španělština, verze 16. Ústav Českého národního korpusu FF UK: Praha. Dostupný na http://www. korpus.cz.
Chlumská, L. (2013). JEROME: srovnatelný korpus překladové a nepřekladové češtiny. Ústav Českého národního korpusu FF UK: Praha. Dostupný na http://www.korpus.cz.
Křen, M. — Cvrček, V. — Čapka, T. — Čermáková, A. — Hnátková, M. — Chlumská, L. — Jelínek, T. — Kováříková, D. — Petkevič, V. — Procházka, P. — Skoumalová, H. — Škrabal, M. — Truneček, P. — Vondřička, P. — Zasina, A. (2019). Korpus SYN, verze 8 [SYNv8]. Ústav Českého národního korpusu FF UK: Praha. Dostupný na https://www.korpus.cz
Křen, M. — Cvrček, V. — Henyš, J. — Hnátková, M. — Jelínek, T. — Kocek, J. — Kováříková, D. — Křivan, J. — Milička, J. — Petkevič, V. — Procházka, P. — Skoumalová, H. — Šindlerová, J. — Škrabal, M. (2020). SYN2020: reprezentativní korpus psané češtiny [SYN2020]. Ústav Českého národního korpusu FF UK: Praha. Dostupný na http:// www.korpus.cz. Real Academia Española (2024). Corpus del Español del Siglo XXI. Versión 1.1 [CORPES XXI].
Real Academia Española. Dostupný na https:// www.rae.es/corpes/.
Real Academia Española (2023). Corpus de Referencia del Español Actual. Versión 1.0 [CREA]. Real Academia Española. Dostupný na https://www.rae.es/crea-anotado/.
Rosen, A. — Šimčík, B. — Vavřín, M. — Zasina, A. J. (2023). Korpus InterCorp — čeština, verze 16. Ústav Českého národního korpusu, FF UK: Praha. Dostupný na https:// kontext.korpus.cz/
