Redakce ČMF přijímá pouze původní texty, které dosud nebyly ani nemají být otištěny jinde. Jde-li o českou verzi příspěvku uveřejněného již dříve v jiném jazyce, rozhodne redakce podle okolností.
Redakce ČMF přijímá příspěvky napsané v textovém editoru Word. Rukopis se odevzdává redakci přes e-mail (Petr Čermák, Aleš Klégr), příp. po domluvě na CD a vytištěný ve dvou exemplářích, v následující úpravě: řádkování 1,5, Times New Roman 13, okraje 3,5 vlevo, 2,5 vpravo, nahoře a dole (níže uvedený očekávaný rozsah jednotlivých typů příspěvků se týká právě tohoto formátu). Vytištěný příspěvek nesmí obsahovat jméno ani pracoviště autora.
Text je třeba formátovat v co nejmenší míře: vyznačte pouze název, jednotlivé nadpisy podkapitol článku a rozvržení odstavců. Pokud chcete některé části v textu zdůraznit, označte je tučně. Příklady se vyznačují kurzivou.
Příspěvky zaslané redakci jsou zařazovány do rubrik: Články, Rozhledy, Recenze, Zprávy a Kronika. Pro jednotlivé rubriky se příspěvky upravují do následující podoby:
Články a Rozhledy
- názvy článků se píší tučně bez odsazení, pod název rovněž od kraje se uvádí jméno a příjmení autora příspěvku a do závorky město
- poznámky (stručné, s komentářem k textu) se vytvářejí v textovém editoru pomocí funkce Poznámky pod čarou (jsou tedy umístěny na konci stránky pod čarou)
- na literaturu se odkazuje příjmením autora a rokem vydání díla v závorkách, u citátů i stránkovým údajem (Kopečný, 1980, s. 34)
- seznam literatury se řadí abecedně podle příjmení autorů a nečísluje se; uvádí se v něm pouze literatura, která je v článku citována nebo na kterou se odkazuje; je-li v něm obsaženo více příspěvků od jednoho autora, řadí se chronologicky; bibliografické údaje mají tuto podobu:
Vachek, J. (1966): The Linguistic School of Praguey: An Introduction to its Theory and Practice. Bloomington – London: Indiana University Press.
Popela, J. (1991): Prospects of V. Skalička’s linguistic typology. In: B. Palek – P. Janota (eds.), Proceedings of Linguistics and Phonetics. Praha: Univerzita Karlova, s. 237–243.
Leška, O. (1995): Vilém Mathesius (1882-1945). Slovo a slovesnost, 56, 81–97.
- na závěr se připojuje anglický abstrakt v rozsahu cca 150 slov; tento abstrakt shrnuje celý obsah příspěvku, nikoli jen jeho výsledky; povinnou součástí abstraktu je jeho anglický název, napsaný tučně od kraje řádku
- rozsah textu by neměl překročit 15-20 stran (včetně bibliografie a abstraktu); případné výjimky z tohoto pravidla jsou možné jen po dohodě s redakcí.
Recenze, Zprávy a Kronika
- redakce přijímá recenze děl vyšlých v minulých třech letech a zprávy o aktuálních událostech
- u recenzí a zpráv se píše anotace posuzovaného díla a název zprávy verzálkami
- u recenzí se uvádí od kraje celý bibliografický údaj (včetně nakladatele, místa vydání a počtu stran) a ISBN
- údaje o literatuře se začleňují do textu (tento typ příspěvků může obsahovat seznam literatury, příp. poznámky pod čarou jen se souhlasem redakce)
- příspěvek uzavírá jméno a příjmení autora se jménem místa
- standardní rozsah příspěvků by neměl překročit 5 stran u recenzí a zpráv, v rubrice Kronika pak obvykle činí 3 strany.
Za text každého příspěvku (tedy i recenzí a zpráv) je třeba uvést jeho anglický název a seznam 5 autorských klíčových slov v češtině a angličtině.
Prosíme přispěvatele, aby vedle e-mailu zaslali i svou adresu; tyto kontaktní údaje uvádíme na konci příspěvku.
Upozornění o autorských právech
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími podmínkami:
- Autoři si ponechávají autorská práva a udělují časopisu právo na první zveřejnění díla, které je současně licencováno pod licencí Creative Commons Attribution License. Ta umožňuje ostatním sdílet dílo s uvedením autorství díla a původního zveřejnění v tomto časopise.
- Autoři mohou uzavřít samostatné, dodatečné smluvní ujednání o nevýhradním šíření publikované verze díla v časopise (např. zveřejnění v institucionálním repozitáři nebo publikování v knize) s uvedením původního vydání v tomto časopise.
- Autoři mohou a jsou vybízeni k tomu, aby své dílo zveřejnili online (např. v institucionálních repozitářích nebo na svých webových stránkách) před a během procesu podání, protože to může vést k produktivní výměně informací a také k dřívějšímu a častějšímu citování publikovaného díla.